Večerní bílkovinový chléb

Speciální směs na pečení nízkokalorického proteinového chleba.

večerní bílkovinový chléb

Chléb je vhodný především pro sportovce, kteří chtějí nabrat svalovou hmotu a pro ty, kteří chtějí hubnout. Neznamená to ovšem, že by si jej nemohl dát člověk, který je se svou váhou spokojen! Více se dočtete pod tímto návodem.

Na přípravu chleba potřebujete:
Obsah směsi v sáčku 250g
Sušené droždí  3,5g
Voda cca 30°C  210 ml

Po upečení chléb váží přibližně 370 g.

Postup přípravy:
Suchou směs na chléb promícháme  s  droždím.  210ml ohřáté vody na cca 30°C přidáme do směsi. Těsto hněteme v kuchyňském robotu na střední výkon přibližně 6 minut.(těsto lze vypracovat i bez robotu). Směs zpracováváme tak dlouho, dokud není jako "žvýkačka", zhruba 10minut.  Z těsta  vytvoříme  bochník nebo rozdělíme  na menší  kousky  a vytvoříme například  houstičky. Vložíme do vymaštěné formy nebo houstičky na vymaštěný plech a  necháme odležet asi 45- 60 minut v pokojové teplotě. Pečeme v předehřáté troubě na 190°C (horní/spodní ohřev) 60 minut.

Postup v domácí pekárně
Směs na chléb smícháme s droždím, vodu nalijeme do  formy a přidáme  suchou směs,  zvolíme „rychlý program“(doba pečení by měla být alespoň 2 hodiny). Pokud je program na Vaší pekárně kratší, doprogramujte potřebnou dobu pečení ručně do 2 hodin.

Složení suché směsi: bílkovinná směs (pšeničná bílkovina, sójová bílkovina, lupinová bílkovina *), žlutá a hnědá lněná semena, sójová drť, celozrnná pšeničná mouka, sojová mouka, pšeničné otruby, slunečnicová semena, sezamová semena, jablečná vláknina, sůl, emulgátor sojový lecitin, pražená mouka z ječmeného sladu, regulátor kyselosti octan sodný.

Jedna chlebová jednotka (BE) odpovídá 83 g hmotnosti produktu.

Složení upečeného chleba: voda, bílkovinná směs (pšeničná bílkovina, sójová bílkovina, lupinová bílkovina*), žlutá a hnědá lněná semena, sojová mouka, celozrnná pšeničná mouka, sojová drť, pšeničné otruby, slunečnicová semínka, sezamová semínka, jablečná vláknina, droždí, sůl,  pražená mouka z ječmenného sladu.

Informace pro alergiky: Obsahuje lepek, sezam, sóju. Může obsahovat stopy mléka, lískových oříšků a lupiny (vlčí bob).

Jedna chlebová jednotka (BE) odpovídá 245 g produktu.

                             

*Lupina – Lupinus  -vlčí bob

Ve světě začal rozvoj pěstování v 90. letech minulého století po potvrzení vysoké výživové hodnoty lupinové mouky, která je z bobů vyráběna. Dnes se využívá celá rostlina: plody jako součást potravin, zelená hmota jako krmivo, květy ve farmaceutickém průmyslu, posklizňové stvoly jako zelené hnojení.

Semena rostlin (plody)  zvaná Tremoso se  využívají po celém světě jako příloha k jídlům, lehký předkrm nebo jen jako chuťovka. Velmi rozšířená je jejich konzumace v Portugalsku a Brazílii, kde se také v největší míře pěstují. Nejčastěji se využívají jako chutný doplněk k pivu – náhrada oříšků nebo tyčinek. Tremoso má obsah bílkovin přibližně stejně vysoký jako  sója, tedy průměrně 35 %. Složení těchto bílkovin je z dietetického hlediska vynikající díky jinak často v rostlinách deficitním aminokyselinám, zejména lysinu, leucinu, metioninu a  argininu. V lupinových bobech je více než 10 % tuků, které mají vynikající složení díky až 80 % nenasycených mastných kyselin  obsažených v tucích . Další významnou látkou je lecitin – jeho obsah je až 2,5 % z obsaženého tuku.

Lupinová mouka- obsahuje pouze 30 % sacharidů, převážně s krátkým řetězcem. Přirozeně žlutá barva mouky díky obsahu karotenoidů je v pekařském průmyslu velmi žádaná. Emulgační vlastnosti mouky částečně nahrazují vaječné žloutky. Lupinová mouka je také vhodná pro výživu celiaků.

Staňte se fanoušky bílkovinového chlebu na facebooku

Význam bílkovin ve stravě

Bílkoviny jsou jednou ze základních složek potravy. V lidském těle zastávají obrovskou řadu funkcí, podílejí se na jeho stavbě, řízení, funkci i obraně. Lidské tělo si však bílkoviny nedokáže vytvořit jinak, než přeměnou bílkovin z potravy, a navíc neumí bílkoviny ani uchovávat do zásoby. Musíme proto každý den jíst dostatek potravin s obsahem kvalitních bílkovin. Protože jich denně potřebujeme desítky gramů, řadí se bílkoviny mezi základní živiny neboli makroelementy (na rozdíl od mikroelementů, mezi které řadíme například vitaminy a minerální látky).

Denní potřeba bílkovin – ani málo, ani moc?!

Protože bílkoviny neumí lidské tělo vytvářet z jiných živin, ani je uchovávat do zásoby, musíme bílkoviny denně získat z potravin. Při nedostatku bílkovin v potravě se v těle začínají odbourávat naše vlastní bílkoviny ze svalů a vnitřních orgánů – využijí se na tvorbu krevních bílkovin, hormonů a jiných nepostradatelných struktur. Krátkodobý (méně než týden) lehký nedostatek bílkovin neznamená vážné poškození zdraví, výraznější nebo delší nedostatek však vede k podvýživě, zpomalení až zástavě růstu, snížení imunity, slabosti, narušení funkce orgánů až k úmrtí. V našich podmínkách je nedostatek bílkovin spíše výjimečný – hrozí především při přísné veganské výživě, nevhodné redukční či jednostranně zaměřené dietě.

Naopak nadměrný přívod bílkovin našemu zdraví také neprospívá – přebytek bílkovin je nutné odbourat, to ale znamená zvýšenou zátěž pro játra a ledviny a vyšší riziko některých onemocnění včetně nádorových. Příliš vysoký příjem bílkovin je u Čechů běžný.

Jak tedy zajistit správné množství bílkovin?

Doporučený příjem bílkovin se liší podle věku, pohlaví, pohybové aktivity, ale i zdravotního stavu. Více bílkovin potřebujeme v době růstu, při zvýšené fyzické zátěži, v rekonvalescenci po nemoci nebo operaci, také v těhotenství a při kojení. Snížit spotřebu bílkovin se naopak doporučuje u některých onemocnění ledvin.

Pro školní věk se doporučuje příjem bílkovin 0,9 g na každý kilogram tělesné hmotnosti na den. U dívek nad 15 let je již doporučená dávka stejná jako pro dospělé – 0,8 g bílkovin/kg hmotnosti/den, u chlapců se doporučená dávka snižuje až po dosažení 19 let věku (později se ukončuje růst).

Příklad: Chlapec s váhou 30 kg by měl denně přijmout 0,9 x 30 = 27 gramů bílkovin.

10 gramů bílkovin je obsaženo v těchto potravinách:

26g bílkovinového chleba (cca 2 plátky), 23 gramů sójového masa, 37 gramů nevařené čočky, 33 gramů 30 % sýru eidam, 57 gramů (asi 3 polévkové lžíce) polotučného tvarohu, 200 g bílého jogurtu, cca 300 ml mléka (větší sklenice), 43 g kuřecích prsou, 53 g filetu z lososa, 53 g šunky nejlepší kvality, 77 g vejce (asi 1,5 vejce), 45 g mandlí, 38 g slunečnicových semínek.